Barokní literatura v Evropě a u nás – protireformace

Evropa
Baroko probíhalo od poloviny 16. století do 17. století. Rozvíjelo se v literatuře, výtvarném umění a stavitelství.
Stavěny kostely, chrámy, znak: křivky, vlnění, oblouky, kopule, mohutnost, akustika, velkolepost; vnitřní výzdoba – obrazy v zlacených rámech, mramor, spousta ozdob, sochy, mramorové sloupy na náměstích; Krištof a Kilián Dienzenhoferové (Loreta, chrám sv. Mikuláše);
Sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost – Matyáš Braun, Ferdinand Brokoff;
Malířství: šerosvit (kontrast světla a stínu) – Rubens, Rembrandt, Karel Škréta, Brandl
Literatura: aktualizace typických středověkých žánrů: legenda, duchovní píseň, epos, traktát, reflexivní lyrika, využití obraznosti, alegorie symbolů.

Období válek (třicetiletá válka 1618-1648) a nejistot, proto pocity marnosti, pomíjivosti pozemského světa. Odvrat od přírody, zaměření k vlastnímu nitru, pocity bezmocnoti, utrpení, bolesti, snaha ohromit člověka – důraz na citovost, vnitřní napětí, dramatičnost

John Milton (1608-1674) – Anglie - ve svých duchovních eposech postavil člověka mezi síly zla a dobra (Satan a Bůh) Ztracený ráj a Ráj znovu nabytý - duchovní epos na biblické téma (o Adamovi a Evě, o prvotním hříchu)
Torquato Tasso (1544-1595) – Itálie – Osvobozený Jeruzalém – nábožensko-hrdinská epopej, téma křížové výpravy
Pedro Calderon de la Barca (1600-1681) – Španělsko – autor filosofických a symbolických her
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1621-1676) – Německo – Dobrodružný Simplicius Simplicissimus – román, obraz hrůz třicetileté války z pohledu prosťáčka

U nás
po porážce na Bílé Horě 1620 – potrestáni pčastníci odboje, konfiskace majetku, nucený exil; hospodářský rozvrat – utužení nevolnictví; rekatolizace, germanizace