2586 kroků

Kniha obsahuje celkem čtrnáct velmi rozmanitých povídek. Až na tu úvodní mají společnou snad jen jednu věc – odehrávají se na „divokém“ východě, v Polsku, Rusku a na Ukrajině. Je těžké je nějak žánrově zařadit a zaškatulkovat, jako nejpřípadnější se mi jeví označit je prostě jako „lehké fantastično“. Autor nemá rád fantasy, takže se zde nevyskytují historie o chlapech s obrovským meči, a popisy vesmírných bitev v daleké budoucnosti tu také nehledejte. Pilipiukova fantastika je civilnější, více se držící při zemi. Jeho parketou jsou spíše alternativní dějiny, paralelní světy, a pochopitelně i humor.Povídky 2586 kroků a Večerní zvony se odehrávají v druhé polovině 19 století a spojuje je osoba hlavního hrdiny, polského lékaře Pavla Skorszewského. Narozdíl od zbytku knihy jsou tyto povídky laděné spíše do oblasti hororu. Autor v nich neoperuje humorem, jak je jeho zvykem, ale naopak napětím. Děj povídky Letadlo do daleké země se odehrává skoro celý na letišti, kde mladý prodavač v obchodě s lacinou bižuterií zjišťuje, že ne všechny země, do kterých létají zdejší letadla, lze najít na mapách… V Atomové ruletě si Pilipiuk dělá legraci z vlny povídek, ve kterých je Polsko světovou velmocí. Napínavý děj zajímavě kontrastuje s úmyslně přehnaným líčením polských úspěchů, že se čtenář prostě nemůže nesmát. Pro mě je to vrchol knihy. Povídka Šance si pohrává s časovými paradoxy a alternativní historií. Mars 1899 se odehrává v Moskvě sedmdesátých let. Její hrdina v ní podniká nebezpečné pátrání po stopách prvních dobyvatelů vesmíru. Díky své atmosféře a dobře zvládnutým reáliím jde o velice povedenou povídku, rozhodně jednu z nejlepších ve sbírce. Znalost reálií rovněž pozdvihuje vzhůru povídku Griška, v níž se podíváme z trochu jiného úhlu na samotného Rasputina. V Žumpě se zúčastníme napínavého lovu na mimozemšťany v podzemí Moskvy a v Pásmu navštívíme atraktivní dovolenkovou lokalitu budoucnosti – zónu kolem černobylské jaderné elektrárny. Děj Vědmy Moniky se odehrává ve Vojslavicích v sedmnáctém století. Vlana se zabývá paralelním světem, ve kterém žijí upíři, ale bát se nebudeme. Jde o zábavnou humornou záležitost. Ještě bych se rád zmínil o trojici humorných povídek V mém bloku straší, Prašivé časy a Velmi cizí kapitál, které knihu odlehčují a které se asi nejvíc blíží těm „vandroveckým“.