Slovní druhy – definice, mluvnické kategorie

Slova jsou ohebná (jdou časovat nebo skloňovat – podle pádů, čísla, rodu, osoby) a neohebná (nemění svůj tvar - neskloňují se ani nečasují).
Slova ohebná – jména – jména podstatná, přídavná, zájmena, číslovky a slovesa.
Podstatná jména: názvy osob, zvířat a věcí. Vyjadřují samostatné názvy pro vlastnosti, děje, činnosti a stavy. Ve větě mají většinou platnost podmětu nebo předmětu. Mění tvary podle pádu a čísla a mají jeden ze tří rodů (mužský, ženský, střední).
Přídavná jména: označují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jinak zpřesňují nebo vymezují význam podstatných jmen. Mění tvary nejen podle pádu a čísla, ale i podle rodu (mužský, ženský, střední) ve shodě s podstatným jménem, které rozvíjejí nebo ke kterému se vztahují. Přídavná jména lze stupňovat – mohou vyjádřit různý stupeň vlastností tvořením prvního, druhého a třetího stupně (blbý, blbější, nejblbější).
Zájmena: zastupují nevyjádřená podstatná nebo přídavná jména, naznačují je, nebo na ně odkazují. Mění tvary podle pádu a čísla. Některá rozlišují i rod, jako jména přídavná (ten, ta, to; který, která, které) – jsou to zájmena rodová. Ostatní (já, ty) se nazývají bezrodá.
Číslovky: slova významu číselného – označují počet, pořadí. Ve větě se chovají jako jména podstatná nebo přídavná, někdy i jako příslovce (třikrát). Většinou mají tvary podle pádů, některá podle čísel a rodu. Jdou skloňovat (první, prvá, prvé). Někdy mají i tvar přídavných jmen (první). Mohou být i neohebné (tři, čtyři).