„Co se stalo?“ zeptal jsem se nechápavě.
„Davide… propána, Davide. Musíš se ještě hodně učit. Já a desítky dětí? To je absurdní.“
„Proč? Tvůj otec přece říkal–“
„Ne. Davide, poslouchej.“ Otřela si slzy smíchu. „Já nemám mateřskou kartu.“
„Mateřskou kartu?“
„Ano. Když je dívkám třináct let, projdou hodnocením a dostanou svůj životní certifikát. Já mám kariérní kartu, což znamená, že jsem šla na vysokou školu, abych se – jak napovídá název – studiem připravila pro vhodnou kariéru. Jiné dívky se stanou profesionálními matkami.“
„Aha.“
„A mají pohodlné bydlení, dobře si jedí a dívají se na televizi, až jim to všechno leze ušima. Být profesionální matkou není špatný život.“
„Jistě.“