• humanismus
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – vysoký církevní hodnostář, evropsky významný. Psal satiry, epigramy, duchovní lyriku a filozofické úvahy. Dílo Satira sv. Václavu na mravy Čechů – kárá mravy předků a obyvatelů své vlasti a vytýká šlechtě rozmařilý život


• baroko
- lidová a pololidová tvorba

1) 19. století

Prokop Šedivý
- psal frašky
„Pražští sládci“
„Masné krámy“

Václav Thám
„Vlasta a Šárka“

V. M.Kramerius – česká expedice-nakladatelský podnik, společenské centrum Prahy, psal knížky lid. čtení, počátky naší žurnalistiky,Krameriusovy C.K.vlastenecké noviny

Václav Kliment Klicpera (1792–1859)
- psal veselohry, ve kterých kritizoval lidské slabosti a nedostatky, jako lakotu, sobectví, nafoukanost, prázdné vlastenčení
- chtěl svými hrami vychovávat národní společnost
- jeho hry jsou optimistické, živé

„Hadrián z Římsů“
„Rohovín Čtverrohý“
„Veselohra na mostě“
„Každý něco pro vlast“.

Josef Kajetán Tyl (1808- 1856)
- narodil se v Kutné Hoře
- sociálně slabá rodina
- finanční podpora babičky, ale ta díky požáru o všechno přišla
- studoval a živil se kondicemi (doučováním) v Hradci Králové
- nedokončil FF a dal se na divadlo
- žena Magdalena, ale měl 6 dětí s její mladší sestrou Annou
- prozaik, dramatik, novinář



Dílo: drama: opět mravní a politická výchova lidu
frašky: „Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“(1834- hymna)
- život českých pracujících vrstev (+František Škroup)

báchorky: „Strakonický dudák“
- Švanda se zamiluje do Dorotky, Vocilka…

„Jiříkovo vidění“

Karel Havlíček Borovský ( 1821- 1856)
- narodil se v Borové u Přibyslavi
- ze zámožné kupecké rodiny
- studoval gymnázium v německém Brodě
- vstoupil do kněžského semináře-vyloučen
- P. J. Šafařík se přimluvil a Havlíček odjíždí do Moskvy jako vychovatel

Dílo: články: „Obrazy z Rus“( 1. realistické tendence)
- po 2 letech se vrátil a na přímluvu Palackého pracuje v Pražských novinách

básnická tvorba: epigramy-věnoval je vlasti, králi, světu, církvi, múzám…
= malinké nádobky, do kterých hněv svůj nalívám, aby mi srdce nežral

3 básnické skladby (Brixen): „Tyrolské elegie“
- satira na Rakousko

„Král Lávra“
- veselá balada o uších krále a holiči

„Křest svatého Vladimíra“

Jan Neruda (1834- 1891)
- narodil se na Malé Straně
- špatné sociální poměry, starší rodiče (otec si nemohl otevřít trafiku)
- gymnázium-PF nedokončil
- v tanečních se seznámil s Annou Holinovou (z dobré rodiny, nikdy se nevzali), pak K. Světlá (starší, inteligentní, vdaná), pak ještě 2 slečny
- pracoval v řadě listů: Obrazy života
Čas
Nejdéle byl v redakci Národních listů, v nichž 25 let vydával nedělní fejetony
- básník, novinář, prozaik, dramatik

Dílo: novinářská činnost: „Národní listy“-redaktorem až do své smrti
- fejeton-krátké, vtipné, aktuální, zabývají se tím, co se právě děje-napsal přes 2200 fejetonů: 1. a 2.- studie krátké a kratší
3.- žerty hravé i dravé
4.- menší cesty-Balkánský pobyt
5.- obrazy z ciziny- Balk. pobyt