Monday, October 15, 2007

Zápas tvorby staroslověnské s latinskou

10. a 11. století tvoří uzavřenou periodu v dalším vývoji. V té době se těžisko státního života přesouvá do Čech, kde se vytvořil silný stát. Pro literární život je přirozený zápas tvorby staroslověnské a latinské, v němž byla staroslověnština stále více zatlačována do pozadí, až ke konci období zanikla.
Východiskem kulturního života v 10. a 11. stol. je svérázné rozvíjení staroslověnské vzdělanosti v Čechách. Nositeli kulturního života jsou stále duchovní, přesto se dá říci, že písemnictví počítalo i s laiky – legendy byly např. zčásti vytvářeny s předpokladem, že budou lidu tlumočeny v jeho národním jazyce. Duchovenstvo mělo ve svých rukou i školství, neboť škola sloužila v prvé řadě jeho potřebám. Už na počátku 10. st. máme zprávu o škole na Budči, kde se učilo latině, církevnímu zpěvu. po založení biskupství vznikla významná škola při katedrále v Praze. Školy liturgického zpěvu byly i při jednotlivých klášterech.

Labels: