Vidíte? Nikdy není konec. Ještě před malou chvílí jsem měl představu o tom, že v dalších měsících budu v této kanceláři pracovat na letových harmonogramech našich aerolinek, připravovat rozpočet letecké pošty a dělat spoustu jiných důležitých, ale jednotvárných úkonů.
Ale teď se znovu vidím v pilotním křesle letadla. Zlaté slunce se leskne na křídlech, motory předou melodii, která je sladší než med. A na obzoru leží nové krajiny, které volají po objevení.
Proto tady, na poslední stránce, v hloubi duše vím, že se vzepřu konvenci. Nemohu totiž s žádnou jistotou napsat ,Konec‘.
Zato mohu napsat – a napíšu – na prahu nového světa a nových dobrodružství – s naprostou jistotou:
Toto je začátek…