Byl vyrobený

z pevné, vulkanizované bavlny a límec s manžetami měl z neoprenu, takže padl člověku těsně, jako by to byla druhá kůže. Od boku visela dlouhá hadice, která se napojovala na přívod vzduchu z letadla.
„Nějaké nové zprávy o tom, co způsobuje tu tmu?“ zeptal jsem se.
„Ve zprávách v rádiu říkali, že prý je to jenom tlustá vrstva mraků –“
„Zatraceně tlustá vrstva.“
„Dáš si čaj?“
„Díky.“
„Ale jestli chceš vědět můj soukromej názor, naši páni vědátoři jsou z toho vedle. Kterou mašinu bereš?“
„Panthera.“
„Ty máš štěstí, prevíte. Bohové se na tebe smějou.“
„Doufejme.“ Zapnul jsem si pevný zip na prsou.
V tom okamžiku strčila hlavu do dveří asistentka velitele.
„Můžu nakouknout?“
„Lepší už to nebude,“ poznamenal Mitch.
„Změna plánu,“ oznámila mi. „Starej nařídil pozemnímu personálu, aby vytáhli Javelin.“
„Javelin? Ten je přece dvoumístný. Proč si to rozmyslel?“
„Mě se neptejte.“ Oblažila nás třešňově červeným rtěnkovým úsměvem. „Já tady jenom pracuju.“