Wednesday, December 07, 2005

„Rozbitá vrtule.

Zítra bude moci znovu do vzduchu.“
„Slyšel jsem, že jsi vyfasoval úkol pro hrdinu.“
„Nelíbí se mi, jak to zní.“
„Zítra budeš v novinách na titulní stránce, frajere.“
„Doufám, že z důvodů, za které si to zasloužím.“
„Kamaráde, holky na tebe budou stát frontu.“
„To si vážně myslíš?“
„To si piš, kámo. Takže špalky pryč, zmáčknout plyn a za chvíli budeš pod tak velkou modrou sukní, že ti na to knipl nebude stačit.“
„Jenže hrdinům se často stává, že rychle skončí tuzí jak špalek.“
Bylo to naše typické škádlení. Absolvoval jsem s Mitchem pilotní školu. Za dobu, co jsme se znali, jsme si vypracovali vlastní žargon, z něhož byli cizí lidé často paf. Zatímco jsme si přehazovali krátké vtípky sem a tam jako tenisté při dlouhé výměně, převlékl jsem se do skafandru.