Ale

v poslední vteřině jsem nechal hlaveň klesnout a zoufale jsem zavrtěl hlavou. Zmohl jsem se jen na to, že jsem se ohromeně díval, jak dívka s křikem vběhla plnou rychlostí do trifidího houští. Listy a stonky se zatřásly a tucet rozvinutých žahadel prosvištělo vzduchem. Skupinka kroutících se zákeřných rostlin vypadala v tu chvíli stejně hrozivě jako hnízdo kober.
Trifidi se uzavřeli a dívka mi zmizela z očí. Po další divoké vřavě pak rostliny nenadále znehybněly.
Dívčin křik ztichl.