Tuesday, February 28, 2006

Stál

jsem tam s vytřeštěnýma očima. A měl jsem pocit, jako by mi v srdci něco zemřelo.
Další týden jsem na tom byl špatně. Vrátil jsem se do letadla. Snažil jsem se spát, jedl jsem nouzové zásoby, díval jsem se, jak noc střídá den. Měl jsem pocit, jako by na mně stále ležela únava. Nedokázal jsem se toho zbavit.
Několikrát jsem si nasadil přilbu a rukavice a propátral jsem nějakých padesát akrů svého plovoucího ostrova. Krabi cupitali sem a tam. Rackové křičeli jako ztracené duše.
Můj malý svět stále osvětlovala tatáž tlumená rudá záře. Ke zlepšení nálady mi to nijak nepřispívalo.