V tom případě

„ jsem rád, že jste ho přesvědčil, aby nestřílel.“
„Nic takového, pane. Já jsem se přimlouval za to, aby vás střelil do nohy. Ale mám na palubě pasažéry, kteří vynaložili velké úsilí na to, aby mne od tohoto úmyslu odvrátili.“
„Pasažéry?“ Teď jsem nejenom nemohl popadnout dech, ale navíc jsem byl zmatený. Nejdřív nečekaná záchrana z plovoucího ostrova, pak banda ztřeštěných, tvrdých námořníků; žádný div, že jsem z toho byl pořádně dezorientovaný. Kapitán navíc mluvil s takovým přízvukem, že mi dalo práci, abych mu pořádně rozuměl.
„Jmenuji se Sharpstone, pane,“ pokračoval ten impozantní muž dunivým hlasem, „a jsem kapitán parní lodi Beagle Minor. Jestli tomu dobře rozumím, na té plovoucí hromadě krámů jste asi nebyl z vlastní vůle, že?“
No tak, Davide, řekl jsem si. Prober se. On se tě ptá, co se stalo. Točila se mi hlava, ale dostal jsem ze sebe: „Ehm, nebyl. Před několika dny jsem byl nucen nouzově přistát.“
„Nouzově přistát. Takže jste pilot?“