Zpočátku jsem byl z toho náhlého ticha nervózní. Ale když nevšímavost z jejich strany pokračovala, nemůžu říct, že by se mě to tolik dotýkalo. Kromě toho se mi dostávalo pozornosti odjinud. O krysy nebyla nouze. Měl jsem pocit, že ve mně vidí snídani, oběd a svačinu, a proto na mne při práci podnikly několik výpadů. Ale vykopal jsem řetěz z můstku nějaké trampové lodě, dlouhý přes půldruhého metru, který se ukázal být velice účinnou zbraní, když jsem ho roztočil nad hlavou. Krysy se rychle rozprchly do podpalubí, v nichž žily, a odtamtud mě určitě probodávaly hladovými pohledy.