Víte jistě,

„ že nás ohlásil předem na frekvenci, kterou jsem vám dal?“
„Samozřejmě. Určitě se jim ulevilo, když slyšeli, že jste v pořádku.“
„Jenom mě mrzí, že nemůžu říct totéž o svém pasažérovi.“
Chvíli bylo ticho, rušené pouze syčením brázdy za lodí.
„Zachránil jste tu dívku,“ promluvila nakonec Kerris a upřela na mě své zelené oči. „Vrátíte se jako hrdina.“
Zavrtěl jsem hlavou „Nepřipadám si jako hrdina. Dělá se mi zle, když pomyslím na to, co se stalo Hinkmanovi.“
„Každopádně si pro návrat připravte nějaký proslov. Lidé na vašem ostrově už vás stejně za hrdinu považují.“