Kerris mne nasměrovala k oknům, z nichž se otevíral výhled na širé město dole, které se s příchodem tmy proměnilo v oceán světel. Objevila se servírka s tácem plným drinků. Vzal jsem si suché martini. Kerris si vybrala šampaňské. V rohu tiše hrálo smyčcové kvarteto. Přál jsem si, aby to mohl vidět otec. Koktejlová párty na vrcholku nejvyšší budovy světa!
V tom okamžiku jsem si slíbil, že svou rodinu přivezu do New Yorku. Právě když jsem se opájel tímto hřejivým optimismem, Kerris mne vzala za loket.
„Můj otec je tamhle,“ řekla mi. „Pojď, představím tě.“