Zatímco jsem maskoval svůj úžas, muž řekl: „Rád vás poznávám, Davide Masene. Věřte mi, těšil jsem se na setkání s vámi. Co říkáte našemu městu?“
Odpověděl jsem mu, že jeho město považuji za mimořádné, a on mi podal ruku. Přestože používal vojenský titul, stisk ruky měl spíš jako politik.
Otočil se k plešatějícímu muži. „Dovolte, abych vám představil doktora Wisemana.“
Přízvuk jasně zařazoval původ doktora Wisemana daleko na jih od Masonovy-Dixonovy linie. „Rád vás poznávám, pane Masene. Jsme rádi, že jste naším hostem. A doufáme, že po návratu domů do Anglie budete o nás moci říct mnoho dobrého.“
Generál Fielding se na mě podíval; pohled jeho žlutého oka se mi vpaloval do tváře. „David Masen nám přináší šanci vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů,“ prohlásil.
„Nepovídejte,“ odvětil žoviálně doktor Wiseman.