Předním oknem jsem viděl, že vozidlo dojelo k mohutné bráně, kterou museli otevřít čtyři muži. V mžiku jsme byli venku. Viděl jsem, jak bránu zase zavřeli a pevně zajistili řetězy.
„Jazmay, můžeš mi sem pustit šťávu? Díky.“
Trifidi nám vepředu křížili cestu. Pohybovali se charakteristickým trhaným způsobem a kalichy na horním konci jejich kmenů se prudce houpaly zepředu dozadu a zase zpátky.
Přestože jsem v sobě dusil hněv, natáhl jsem krk, abych lépe viděl. V tom okamžiku Sam Dymes sevřel do ruky páku a pak stiskl palcem červené tlačítko na vršku páky.
Z konce kovového ,chobotu‘ vytryskla koule oranžového plamene. V další vteřině tato valící se ohnivá koule zasáhla trifidy. Zelené listy zčernaly a zvadly, trychtýře se scvrkly. Jedna rostlina se svalila pod pásy.