Sunday, November 26, 2006

Dívka na vozidle otevřela jedny dveře do kabiny, zasunula samopal do přihrádky a potom sklouzla do jakéhosi světlíku, kudy se lezlo pod kabinu do kokpitu pro řidiče. Krátce nato motor zavrčel a rozběhl se. Zpoza sloních ,uší‘ se vyvalily dva chvosty modravého dýmu.
„No řekněte, nemá krásný zvuk?“ prohodil nadšeně a poplácal stroj. „Na vaši počest jsem té staré holce dal nový svíčky…“ Vykročil směrem ke stroji. Ale téměř ve stejném okamžiku se otočil zpátky ke mně. „Mimochodem, já jsem nějaký Sam Dymes. Píše se to jinak, ale vyslovuje se to stejně jako ta stará mince, která se tady kdysi používala.“ Znovu mi podal ruku a pak se ostýchavě usmál. „Vy si se mnou asi nepotřesete rukou, že? To mě mrzí. A mrzí mě…“ Ukázal, jako by si píchal injekci do ruky. „Říkali jsme si, že to bude nejlepší způsob, jak vás sem převézt, aniž byste si ublížil.“