ve sluchátkách

mi zase zachrčela porucha. Znělo to, jako když se vlna rozbije o mořskou hráz.
Čekal jsem, až se klidný hlas pozemní služby ozve znovu.
Ve sluchátkách mi dál syčelo.
„…a proto,“ říkal Seymour, „je evidentní, že tento silný úbytek slunečního světla není způsoben vodními ani ledovými částečkami. Pokud nejsou na vině ani sopečné erupce, jsme nuceni –“
„Pozemní službo,“ řekl jsem rychle. „Ztratil jsem příjem. Přepínám.“
Šum poruchy. Ale žádný hlas.
„Pozemní službo. Slyšíte mě? Přepínám.“
„Množství úlomků v horní atmosféře musí být neobyčejné. Člověk by –“
„Seymoure,“ řekl jsem ostře.
„Eé?“
„Máme problém.“
„Jaký problém?“ Mluvil skoro zasněně, zřejmě v duchu pokračoval ve svých propočtech.
„Ztratil jsem spojení s pozemní službou.“