Vyhoupl

jsem se z křesla a vylezl jsem z letadla. Přistihl jsem se, jak zadržuji dech. Pochyboval jsem se, jako bych se snažil zocelit nervy před skokem do ledové vody.
V mžiku se na mne snesla žahadla. Jed sice nemohl odolným skafandrem proniknout, ale údery měly takovou sílu, že mě z nich pálila kůže. Ve svalech na krku, které jsem si při havárii pohmoždil, jsem po několika zásazích do přilby začal cítit nepříjemnou tepavou bolest. V mžiku jsem byl na zemi a razil jsem si cestu dužnatými listy jako badatel probíjející se panenskou džunglí. Hledí mi během několika vteřin umazal rozstříknutý jed ze žahadel, takže ze světa za ním mi zůstala jen rozmazaná červená scéna s pohybujícími se stíny.