Počkejte,

vyhrkl jsem najednou. „Počkejte. Ještě nemůžeme odjet.“
Kapitán Sharpstone se otočil a změřil si mne přísným, ale i tázavým pohledem. „Opravdu, pane Masene? Žil jsem v přesvědčení, že kapitánem této lodi jsem stále já.“
„Promiňte,“ vykoktal sem. „Chtěl jsem jenom – na ostrově totiž ještě někdo je.“
„Tvrdil jste mi, že z vašeho letadla nikdo nepřežil.“
„To je pravda…. ale bylo tam děvče. Bylo –“
„Děvče?“ Významně povytáhl obočí a zadíval se na své muže, kteří stáli opodál. „Jaké děvče?“