Přesto jsem si až příliš živě pamatoval, jak se Gabriel Deeds složil na zadní sedadlo taxíku poté, co střelec vypálil. Kerris křičela. Proboha, co se jí stalo? Ublížili jí? Byla tady? Držena v zajetí v nějaké sousední chýši? Pokud ano, co s ní dělali? Cítil jsem, jak se mnou rozlézá neblahá předtucha.
Zanedlouho trifidí bušení proutky o dřevité bulvy ustalo. Na chýši, kde jsem si konečně lehl na lůžko, padlo tíživé ticho.
S myšlenkami na Kerris Baedekkerovou jsem zavřel oči.
Probudilo mě prásknutí dveří. Dovnitř vtrhlo sluneční světlo. V první chvíli jsem si myslel, že se bude opakovat vodní obřad. Místo toho mi mladá žena se žlutou čelenkou pokynula samopalem.