„Masenův-Cokerův procesor.“
Přikývl. „Masenova-Cokerova procesoru… pak by generál Fielding mohl rafinovat tu zatracenou trifidí šťávu a získat z ní tolik paliva, kolik potřebuje pro svá auta, dopravní letadla – a válečná letadla.“
„A jaké by to mělo důsledky?“
„Pro nás by to mělo ty důsledky, že by nás smetl z povrchu Země. Tady v ústích řek jsme před válečnými loděmi v bezpečí. Ale kdyby měl bombardéry a stíhačky…“ Sam Dymes hvízdl. „Vybombarduje nás, že z nás nezbude ani masný flek.“
„Tak s ním uzavřete mír.“
„Myslíte, abychom se vzdali?“
„Ne,“ řekl jsem upřímně. „Pošlete delegaci. Jednejte.“
„On na to nepřistoupí. Rychle ovládne situaci. Ano, vezme nám ženy a děti, aby měl čím nakrmit svůj populační růst. Ale muži? Ty nechá odvézt do uhelných dolů, do dřevorubeckých táborů nebo na ty odporné otrokářské farmy v Karibiku, kde dřou ve dne v noci, aby vyhubili trifidy a vypěstovali všechno to, co potřebuje pro své stoupence, aby byli spokojení.“