Gabriel pokrčil rameny. „Má svoje úkoly.“
Podíval jsem se na Marni. Stačila se vzpamatovat z nočního plavání natolik, aby spořádala k večeři hromadu studených fazolí.
Tou dobou byly tři hodiny ráno. Během další tři čtvrtě hodiny se vrátili ze svých misí další ženisté. Ihned si sundali boty a zalehli na provizorní palandy.
Gabriel podal Marni a mně deky. Pak jednoduše řekl: „Zítra nás čeká velký den, Davide. Uděláš nejlíp, když si trochu odpočineš.“
Zcela jasně si vybavuji, že když jsem si lehal na ty boulovité matrace z papírových žoků, říkal jsem si, že určitě nedokážu usnout.
Měl jsem pocit, že sotva jsem zavřel oči, hned jsem je zase otevřel. Uviděl jsem Gabriela, který se ke mně shýbal, a sluneční paprsky proudící dovnitř matně lesklým mřížovím nad mou hlavou.
„Přinesl jsem ti trochu kávy,“ řekl Gabriel. Tvářil se vážně. „Hoď ten šálek do sebe a potom přijď ke stolu. Potřebuju ti říct pár podrobností.“
Přišel jsem za ním ke stolu. Dusot nohou na mřížce nade mnou mi prozradil, že obyvatelé Manhattanu si jdou po svých jako kterýkoli jiný den. Podíval jsem se na zeď, kde visely na hřebíku hodiny.
Vedle byl křídou napsán vzkaz pro ubytovanou jednotku: Seřiďte si hodinky na tento čas. Hodiny ukazovaly krátce před desátou. Přispal jsem si. Marni, která seděla opodál a jedla z konzervy, se na mě usmála a zamávala. Bylo příjemné vidět, že dostala nové oblečení. Dlouhé rusé vlasy jí zářily, jako by si je pořádně vykartáčovala. Nebýt jizvy, která se táhla přes obličej, snadno by splynula s intelektuální smetánkou města.
Gabriel rozbalil mapu. „Tak,“ začal. „Všechno se odehraje dnes odpoledne v pět… to je začátek špičky. Ulice budou ucpané auty. Chodníky a metro budou plné dělníků mířících domů.“ Ukázal na mapu. Byl na ní charakteristický mrkvovitý tvar Manhattanu. „My jsme tady, na Upper East Side. Víme, že Christina Schofieldová a Kerris Baedekkerová jsou v Empire State Building.“
„Kerris ví, co se děje?“
„Ví, že se něco stane. Ale zatím nezná žádné podrobnosti. Torrence jí dal za úkol dělat Christině společnici, aby byla spokojená a nenudila se, než dojde na její…“ Ušklíbl se. „Operaci.“
„Včera jsem viděl, jak z ulic na sever od Paralely odvážejí děvčata. Vytušil jsem, že to je začátek.“