„Ale jak je to možné?“ zeptal se užasle otec. „Před třiceti lety mě jeden trifid málem oslepil. Měl jsem pocit, jako bych měl obličej v ohni.“
„A od toho dne jste trifidy jedl a pracoval s nimi. Byl jste vystaven jejich jedu v tak malých dávkách, že pro vás byly neškodné. Postupem let to vaše tělo stimulovalo k tomu, aby si vybudovalo přirozenou imunitu, tak jako se zaříkávači hadů stanou imunními vůči hadímu jedu.“ Zkontroloval paže ostatním lidem v místnosti. „Čtvrtina lidí nezareagovala na test odmítavě. Odhaduji, že tento vzorek bude reprezentativní pro místní populaci jako celek. Mnoho tisíc vašich lidí bude imunních. Klidně mohou začít dobývat zpět svou starou vlast.“
Otec seděl u stolu a vrtěl hlavou. Potrvá mu nějakou chvíli, než pochopí pravdu. Celá léta usilovně pracoval na tom, aby našel nějaký vědecký způsob, jímž by se dala neutralizovat síla trifidů. A zatímco se pachtil v laboratoři, jeho tělo udělalo přesně to – aniž by o tom věděl.