4.

Nejdříve to byla žiletka, holicí čepelka, která se neopo¬třebovala. A potom zapalovač, který nikdy neselhal a ne¬vyžadoval žádné kamínky a nikdy nepotřeboval doplnit. Potom žárovka, která, pokud se s ní něco nestalo, svítila pořád.
A teď Věčné auto.
Sem někam budou patřit i syntetické karbohydráty.
Něco se chystá, řekl mu pan Flanders, když stál před obchodem starého Hanse.
Vickers si sedl na sedadlo u okna, pěkně vzadu v au¬tobusu, a pokoušel si v mysli utřídit fakta.
Někde byl zádrhel – žiletky na holení, zapalovače, žá¬rovky, syntetické karbohydráty a nyní Věčné auto. Někde musí být společný jmenovatel, vysvětlující, proč by to mě¬lo být právě těchto pět věcí a ne pět jiných, řekněme roleta a tyčky, s kterými se dá skákat, a joja a letadla a zubní pasty. S žiletkami se člověk oholí a žárovka mu posvítí na cestu a zapalovač by mu měl zapálit cigaretu a syntetické karbohydráty urovnaly přinejmenším jednu mezinárodní krizi a zachránily miliony lidí od hladovění nebo války.
Něco se chystá, řekl mu Flanders a stál tam v čistých, ale obnošených šatech a držel v ruce tu směšnou hůlku, ačkoli, jak tak o tom uvažuju, když ji pan Flanders držel, směšná nebyla.
Věčné auto bude jezdit pořád a nebude potřebovat žádný olej a když zemřete, odkážete ho svému synovi a ten, až zemře, ho odkáže svému synovi a pokud si váš pra¬pradědeček koupil takové auto a vy jste nejstarším synem nejstaršího syna nejstaršího syna, máte ho také. Jedno auto přežije mnoho generací.