Monday, June 20, 2011

Warhammer 7 - zabíječ obrů

Otevřel ústa víc, až byly vidět zažloutlé zuby a dlouhý ro¬zeklaný hadí jazyk. Naklonil se kupředu, takže Felix cítil, jaké z něj vyzařuje horko. Ten tvor sálal jak výheň. Jazyk vystřelil vpřed a olízl mu obličej.
To není skutečné, pomyslel si Felix. Je to jen strašný sen. Ale věděl, že není. A démon to věděl také.
„Jsi můj," řekl. „U Tzeentche, neměl jsi sem chodit."
„Nebyl to můj nápad," opáčil Felix. Netvor ho udeřil ote¬vřenou dlaní. Viděl, že na ní má nehty dlouhé jako drápy.
„Tvůj lidský humor se mi nelíbí," řekl démon. „Líbí se mi tvá bolest i strach."
„Tak to tady šašci moc příležitostí nemají," poznamenal Felix, protože nedokázal vymyslet nic lepšího. Byl to mizerný vtip, ale démona rozčílil, což bylo vše, na co se v té chvíli zmohl. Démon ho znovu udeřil. Felix narazil hlavou do teplých kamenů. Před očima mu tančily hvězdičky. Bolest mu zamlžila vidění. Pokusil se svého mučitele kopnout, ale těžké řetězy ho zadržely a démon lehce odtančil stranou.
„Mám rád, když potrava bojuje," řekl hlasem, jakým by kočka mluvila s myší, kdyby uměla mluvit.
„Udělám, co budu moci, abych se zavděčil," pronesl Felix a znovu se vzepjal v řetězech s nadějí, že démona zachytí jedním z pout. Ten odtančil a vrátil se zpět s naježenými drápy.
Teclis před sebou uviděl zářící ovál i tvary, které se vzdouvaly kolem něj. Zjistil, že splnit slib nebude snadné. Toho člověka to vsálo do jedné z bublin reality vznášejících se na Stezkách. Možná ji svými myšlenkami a strachem sám vytvořil. Byl v ní chycen v pasti a všude kolem byli démoni. Někteří už vstoupili dovnitř, aby se nakrmili. Teclis neměl tušení, co je tam čeká, ale bylo mu jasné, že pokud chtějí toho člověka zachránit, musejí jít dál.
„Před námi jsou démoni," řekl trpaslíkovi.
„Sem s nimi," prohlásil Gotrek Gurnisson nevzrušeně. „Moje sekera má žízeň."

Labels: