Návrat

Zpáteční cesta do tábora Lesáků probíhala v atmosféře chmurného očekávání. To, co jsme tam našli, bylo však ještě hrůznější.
Torrencovy přepadové oddíly byly pryč. V tuto chvíli se jistě už přesouvaly na sever do New Yorku. Naše oči čekal morbidní obraz zkázy. Slonovitá vozidla dírami v plotě chrochtavě vjela do tábora. Volnou niku přirozeně vyplnili trifidi. Horečně hodovali na padlých vojácích z obou stran. Břehy řeky byly posety troskami vyloďovacích plavidel zničených dělostřelectvem Lesáků. O něco výš proti proudu, částečně potopené, byly zase naše hydroplány, které Torrencovi vojáci před odchodem rozmetali na kusy. Evidentně nám chtěli po návratu znesnadnit život. Zásoby potravin a paliva byly v obdobném duchu bud vydrancované, nebo znehodnocené. Z budov zůstaly na zemi jenom skvrny plné sazí.
O něco později, když se podařilo jednu část tábora vyčistit od trifidů a z řady Jumb vytvořit dočasnou hráz proti jejich postupu, si Sam Dymes vylezl na hřbet jednoho vozidla a promluvil k těm, kteří přežili.
Řekl nám, že nás čeká neradostný úkol. Ale nezradíme muže a ženy, kteří padli při obraně tábora. Budou pohřbeni se všemi poctami a jejich smrt bude připomínat památník. Teprve tehdy dolehla smrt a zkáza na pozůstalé plnou vahou. Mnozí padli na kolena. Svůj projev Sam zakončil slovy: „Torrence nám rozbil nos. Ale neporazil nás. A tohle… tento barbarský útok na náš tábor nesplnil svůj cíl. Poslal sem své muže, aby mu přivezli zpátky Davida Masena. To se jim nepodařilo. A to znamená, že Torrencovy dalekosáhlé strategické plány byly zastaveny. Bez Masena nemůže napadnout ostrov Wight, protože ví, že tam mají letadla, která můžou bombami poslat jeho válečné lodě ke dnu. A když Torrence nemůže ovládnout ostrov Wight, nemůže se zmocnit zařízení, které zpracovává trifidí olej na palivo. Bez toho nemá vlastní použitelné letectvo. Takže…“ Sam se náhle otočil k severu a v nefalšovaném výbuchu nenávisti zahrozil pěstí směrem k severnímu obzoru. „Takže si klidně zůstaň v tom svém paláci v oblacích, Torrenci! Klidně si tam třeba shnij! Protože jediné, čeho jsi dosáhl svou zradou a krutostí, je to, že sis postavil skvělé vězení. A i kdyby ses posral, ta tvoje smradlavá, špinavá, zpackaná říše se nezvětší ani o čtvereční metr.“ V jednu chvíli jsem si myslel, že vytáhne svou pistoli a vystřílí celý zásobník směrem ke vzdálenému New Yorku. Ale najednou z něj hněv vyprchal. Hlubokým, vyrovnaným hlasem se obrátil zpátky na nás. „Dobrá. Čeká nás spousta práce.“
Táborem procházely čety v ochranných protitrifidích oděvech. Průzračné přilby, které vypadaly jako akvária, se leskly na slunci. Tyto čety usekaly trifidům žahadla a potom je pokácely. Zanedlouho naplnilo vzduch kvílení řetězových pil. Pohřbívací čety sbíraly mrtvé, identifikovaly je a označovaly je. Torrencovým mužům se dostalo stejně slušného pohřbu jako padlým z řad Lesáků.