Marni

„Marni je chytrá holka. Organizovala schůze, na kterých zpochybňovala politiku našeho otce. Policisté ji odvezli do města k výslechu. Když zjistili rodové spojení, nahlásili ji otci. Nařídil jim postarat se o to, aby už nikdy nepromluvila. Také jim navrhl, aby ji zohavili.“ Udělala si gesto přes obličej, jako by napodobovala říznutí nožem. „Otec si myslí, že když je někdo ošklivý, lidé ho nebudou poslouchat.“ Pokrčila rameny. „A tak Marni skončila tady.“
„Proboha. Ale vy jste o Marni nevěděla, dokud jste ji nepotkala tady?“
„Ne. Jak říkám, je nás tady spousta… podobných jako vejce vejci.“ Pohlédla na sestru. „Pokud si nás někdo nevezme do parády.“
„Ale jak –“
„Promiňte, že jsem tak nezdvořilá, Davide. Ale sestra a já se teď potřebujeme vyspat.“
Marni souhlasně přikývla.
Rowena vysvětlila: „Ráno musíme obě do práce.“
„Do práce?“ zopakoval jsem překvapeně, když jsem se podíval na Rowenino churavé tělo.
Pokrčila rameny. „Když nepracujeme, nedostaneme jídlo.“ Opatrně se uvelebila pod přikrývky. Marni si vylezla na palandu nad ní.
Mlčel jsem.
Aniž zvedla hlavu z polštáře, Rowena zašeptala: „Buďte naším hostem, Davide. Lehněte si na horní palandu. Není špinavá.“
„Ne… ne, ehm, určitě je v pořádku, ale ten muž, který mě sem dovedl, řekl, že později bude jídlo.“
Unaveně se usmála. „Tím myslel snídani.“
„Aha.“