Saturday, August 25, 2007

V zemi slepých jednooký králem

Sam připomněl, že je zbytečné dělat unáhlená rozhodnutí. Torrence nebude pospíchat, aby nás tady v devadesátém patře přemohl silou. I on si mohl dát na čas, dokud se naše odhodláni kousek po kousku nenahlodá. Zároveň jsme tady nemohli čekat věčně. Takže když Torrence znovu zatelefonoval, Sam začal vyjednávat. Tak to pokračovalo do pozdního odpoledne.
Krátce po šesté Kerris zvedla ruku. „Počkejte: slyší to ještě někdo?“
„To je křik,“ řekl Sam.
„Ale kdo na koho křičí?“ Gabriel došel ke dveřím výtahu, se zbraní v pohotovosti.
Přišel jsem tam za ním. Když jsem přitiskl zdravé ucho ke dveřím, uslyšel jsem, jak se šachtou rozléhá střelba. Zpočátku se ozývala nepřetržitě. Pak přešla ve sporadické jednotlivé výstřely. O chvíli později nastalo ticho.
Sam stál s hlavou nakloněnou na stranu a čekal na další zvuky. Nakonec řekl: „Co se tam dole stalo, sakra?“
Ustoupili jsme zpátky za barikádu z nábytku. Vtom jsem uslyšel bzučivý zvuk. Pátral jsem po jeho zdroji, dokud jsem nenašel dřevěnou krabičku s řadou vypínačů.
„To je domovní telefon,“ řekla Kerris. „Někdo se s námi chce spojit prostřednictvím vnitřního komunikačního systému.“
Sam se na krabičku chvíli podezíravě díval. „Proč nepoužijí telefon jako předtím?“
„Třeba telefony přestaly fungovat.“
„Fajn.“ Sam vzal dřevěnou krabičku do ruky. Byl k ní připevněn kabel, který mizel ve zdi. „Jak se to zapíná?“
„Já to udělám,“ řekla Kerris a stiskla jeden vypínač na krabičce.
Sam neřekl nic. Pouze poslouchal. Z reproduktoru se ozvalo tiché šumění. Pak opatrně řekl: „Haló?“
Z reproduktoru zazněl mužský hlas. „Sacramento.“
V Samových očích se mihl záblesk naděje. Odpověděl druhou polovinou hesla a zeptal se: „Kdo je to?“
„Seržant Gregory Campbell, lesáčtí mariňáci, divize C, pane.“
„Je tam někde poručík Truscott?“
„Je mi líto, ale před chvílí byl zabit, pane. Tady dole se odehrála těžká bitva.“
„Jak vypadá situace?“