Barokní literatura v Evropě a u nás – protireformace

Evropa
Baroko probíhalo od poloviny 16. století do 17. století. Rozvíjelo se v literatuře, výtvarném umění a stavitelství.
Stavěny kostely, chrámy, znak: křivky, vlnění, oblouky, kopule, mohutnost, akustika, velkolepost; vnitřní výzdoba – obrazy v zlacených rámech, mramor, spousta ozdob, sochy, mramorové sloupy na náměstích; Krištof a Kilián Dienzenhoferové (Loreta, chrám sv. Mikuláše);
Sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost – Matyáš Braun, Ferdinand Brokoff;
Malířství: šerosvit (kontrast světla a stínu) – Rubens, Rembrandt, Karel Škréta, Brandl
Literatura: aktualizace typických středověkých žánrů: legenda, duchovní píseň, epos, traktát, reflexivní lyrika, využití obraznosti, alegorie symbolů.

Období válek (třicetiletá válka 1618-1648) a nejistot, proto pocity marnosti, pomíjivosti pozemského světa. Odvrat od přírody, zaměření k vlastnímu nitru, pocity bezmocnoti, utrpení, bolesti, snaha ohromit člověka – důraz na citovost, vnitřní napětí, dramatičnost

John Milton (1608-1674) – Anglie - ve svých duchovních eposech postavil člověka mezi síly zla a dobra (Satan a Bůh) Ztracený ráj a Ráj znovu nabytý - duchovní epos na biblické téma (o Adamovi a Evě, o prvotním hříchu)
Torquato Tasso (1544-1595) – Itálie – Osvobozený Jeruzalém – nábožensko-hrdinská epopej, téma křížové výpravy
Pedro Calderon de la Barca (1600-1681) – Španělsko – autor filosofických a symbolických her
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1621-1676) – Německo – Dobrodružný Simplicius Simplicissimus – román, obraz hrůz třicetileté války z pohledu prosťáčka

U nás
po porážce na Bílé Horě 1620 – potrestáni pčastníci odboje, konfiskace majetku, nucený exil; hospodářský rozvrat – utužení nevolnictví; rekatolizace, germanizace

Umorul vine si el sa intareasca lumea amintirilor. Observam fel de pozne stilistice de la cuvantul calambur pana la frze care, desfasurandu-se normal pana la un punct, se intoarce pe neasteptate contra sensului firesc, construita fiind cu siretenie sintactica: “…somn nu cerem de mancare, daca ma sculam, nu mai asteptam sa-mi deie altii…cand ma lua cineva cu raul putina treaba facea cu mine, cand ma lua cu binisorul nici atat”
Parasirea satului inseamna desprinderea de universal humulestenilor, de tarmul miraculous al copilariei si instrainarea, hotarat cine stie pentru cata vreme. In momentul in care adolescentul constientizeaza ca va trebui sa plece sis a lase tot ce era drag, sufletul sau vibreaza profound pe toate corzile grave. Legatura eroului cu satul natal sintetizeaza toate elementele acestui edeu al copilariei de care Nica nu vrea sa se desparta: “Ozana cea frumos curgatoare si limpede ca cristalul, tata si mama, fratii si surorile si baietii satului, tovarasii din copilarie, dumbravile si luncile umbroase, prundul cu stioanele, taranii cu holdele, campul cu florile si mandrele dealuri, sezatorilr, clacile, horele, si toate petrecerile din sat”. Memoria involuntara aduce in prim plan amintirile despre scoala din Humulesti ridicata prin grija parintelui Ioan, om vrednic si cu bunatate la care s-a adunat o multime de fete si baieti printr care si Nica, “baiet prizarit, rusinos si fricos de umbra sa”, ca orice copil. El nu intelege rostul invataturii: prinde muste cu ceaslovul, fuge de la scoala de frica lui sfantul Nicolae. Numai staruinta mamei si a bunicului David, Nica pleaca sa urmeze scoala lui Alecu din Brosteni. Plecarea inseamna ruptura de sat si de parinti.

Reprezentant perfect al sufletului romanesc intre popoare Ion Creanga este cel mai cunoscut si mai indragit povestitor al nostru. El a creat povesti, basme nemuritoare pecum”Ivan Turbinca”,”Soacra cu trei nurori” , ”Capra cu trei iezi”,”Povestea lui Harap-alb” si multe altele.
Jocurile cpilaresti pe care tatal le aproba cu intelepciune si umor, sunt inlocuite cu timpul cu adevarate aventuri care il pun pe Nica in conflict cu adultii atragand dupa sine pedepse, amenintari sau numai spaime. Astfel mersul cu uratul, cu o recuzita improvizata si cu o recuzita nepotrivita, smantanitul oalelor cu lapte, vizitele repetate la mos Chiortec ciubotal, trebusoara cu canepa dupa furatul cireselor, luarea prepelitei din cuibul ei, scaldatul, sunt intamplari terminate, tot atate esecuri fiindca sunt evenimente de cunoastere, Nica trebuie sa invete din toate cate ceva. Astfel piul de om in devenire afla ca oamenii pot fi buni, harnici, generosi si intreprinzatori ca mama sa, hatri ca mos Chiortec si ca mosneagul din targ care vroia sa apere pupaza, ori sunt lacomi, zgarciti, cicalitori ca matusa Marioara cu Mos Vasile, popa Oslobanul sa matusa Mariuca. Asa cum am mai spus prepelitele acesta nu sunt nemaipomenite dar in acest proces de descoperie a lumii orice eveniment capata semnificatii majore.

Ludvík Vaculík

(1926)
- pochází z Moravy – Broumov
- často v díle vzpomíná na dětství a tatínka
- pracoval u Bati a zároveň navštěvoval večerní školu práce + OA – nedokončil + žurnalistika v Praze
- po válce komunista
- pracoval jako vychovatel na internátě → odešel na vojnu → redaktor Rudého práva
- 1967 – 4. sjezd spisovatelů, ostrá kritika totalitního režimu, naší společnosti → Vaculík vyloučen z komunistické strany a z redakce Literárních novin
- „Manifest 2000 slov“ – kritika společnosti, autoři pronásledováni

dílo: „Rušný dům“
- zkušenosti z vychovatelské práce, protestuje proti formalismu
- něco mezi beletrií a literaturou faktu
- vychovatel chce vést mládež k lepším cílům, ale vedení je to jedno

„Sekyra“
- autobiografický román
- návštěva spisovatele v rodné vesnici, vesnice se úplně změnila, vzpomíná na své dětství a svého otce (odjel do Persie)
- otec vstoupil do strany a začal se odcizovat lidem i rodině
- člověka posiluje a je mu jistotou rodný kraj

„Petice“
- vydáno v samizdatu
- jedním z iniciátorů založení literatury samizdatu

román „Morčata“ – morčata jsou uvězněna v kleci → člověk je vězněn v bezmoci a odcizení

„Černý snář“
- záznamy autora 22. 1. 1979-2.2.1980
- přesně, co se zde událo
- postřehy autora na známé osobnosti (Havel,…)

„Milí spolužáci“
- vydáno v Kolíně nad Rýnem
- 2 části „Kniha indiánská“ – záznamy z dětství
„Kniha dělnická“ – záznamy ze studií a práce

- psal a píše fejetony

svazky fejetonů: „Jaro je tady“ – 1981–1987
„Srpnový rok“ – 1989
Stará dáma se baví“ – 1990